Pověst o kříži u Kačeráku

     Blízko Kačeráku při cestě od hornostudénské rychty do Bušína stále stojí dřevěný kříž s obrazem Krista namalovaným na plechu. Pověst vypráví, že před dávnými časy se na tom místě propadlo procesí jdoucí do Horních Studének na pouť. Od té doby se tady prý za noci ozývá nábožný zpěv, a kdo nemusí, v noci tudy raději nechodí.
     Před časem, jedné krásné červnové noci, tudy šel hospodář, který bydlel v chalupě na Masné hoře. Byl to neohrožený a silný muž, který se ničeho nebál. Nemohl zrovna usnout starostmi, a protože noc byla jasná skoro jako den, sebral kosu a řekl si, že půjde posíct louku u rychtářova kříže, jak tam tenkrát říkali. Došel na louku ještě před půlnocí a dal se do práce. Všude bylo ticho, nehnul se ani lísteček na stromě, jenom jeho kosa hvízdala v trávě.
     Když dosekl první pokos, chtěl si kosu znovu nabrousit. Stál zrovna u cesty, sáhl do krbce pro brousek, a tu najednou zaslechl nábožný zpěv jako z velké dálky. Poslouchal, co to je, a zpěv jako by se blížil, zesiloval a přicházel k němu pořád blíž a blíž. Teď teprve si uvědomil, že je právě půlnoc, a vzpomněl si, co se vypráví o propadlém procesí. Najednou ho chytla taková hrůza, že zahodil kosu do trávy a utíkal domů. Krve by se v něm nedořezal. A od té doby, jako že se předtím ničeho neleknul, do těch míst v noci ho nikdo nedostal.

Předchozí       Další